phone_in_talk Anonymní nonstop linka pomoci

5. 5. 2025Dopad americké politiky na boj s HIV, AIDS

KDYŽ POMOC NEZMIZÍ - SVĚT SE SEMKL NA PODPORU BOJE PROTI HIV/AIDS

Ve světě, kde je mezinárodní spolupráce klíčová pro řešení globálních zdravotních krizí, je snadné zapomenout na to, jak křehká může být tato solidarita. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v tomto ohledu zanechala hluboké jizvy. Jeho kontroverzní rozhodnutí pozastavit zahraniční pomoc má za následek zásadní narušení zdravotnických programů napříč africkým kontinentem, který dlouhodobě bojuje s epidemií HIV/AIDS.

V lednu 2025 vydal Trump výkonný příkaz č. 14169, jenž okamžitě zastavil veškerou zahraniční pomoc poskytovanou Spojenými státy, s výjimkou Izraele, Egypta a nouzové potravinové pomoci. Tento krok způsobil kolaps klíčových programů financovaných USA, které dosud zajišťovaly zdravotnické služby pro miliony lidí v Africe. Dopady byly okamžité a devastující.

Negativní dopad tohoto kroku však přesáhl i hranice Afriky. Dotkl se také aktivit České společnosti AIDS pomoc, která ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) realizovala projekt podpory pro ukrajinské uprchlíky. Projekt měl běžet od prosince 2024 do května 2025, ale byl v polovině přerušen, takže ČSAP přišla o financování pomoci uprchlíkům na 3 měsíce.

Tíživá realita: Miliony životů v ohrožení

Jedním z nejvíce zasažených programů byl PEPFAR – Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS. V zemích jako Jihoafrická republika, kde žije více než osm milionů lidí s HIV, PEPFAR financuje léčbu pro 5,5 milionu z nich. Po vydání výkonného příkazu však zaměstnanci PEPFAR najednou nemohli pracovat se svými systémy, což paralyzovalo kliniky a ohrozilo životy milionů pacientů.

V Keni, kde je HIV/AIDS rovněž velkým zdravotním problémem, zůstaly antivirové léky v hodnotě 34 milionů dolarů uvězněny ve skladech. Důvodem byl nefunkční platební systém americké agentury USAID, což kriticky zasáhlo životy 1,4 milionu Keňanů, kteří jsou na této léčbě závislí.

Zastavení prevence: Cesta zpátky by mohla být katastrofální

Pozastavení amerického financování nezasáhlo pouze léčbu, ale i klíčové preventivní programy a komunitní organizace. Tyto organizace často hrají nezastupitelnou roli v edukaci, testování a poskytování psychosociální podpory. Například v Ugandě musela jedna z největších neziskovek zaměřená na prevenci HIV zavřít programy pro mladé lidi. Výsledkem je zvýšené riziko nových infekcí – a návrat epidemie v plné síle.

Upozornění přichází i od Světové zdravotnické organizace (WHO), která varuje před dlouhodobými následky. Přerušení dodávek antivirových léků může způsobit rezistenci na léčbu, což by nejen zhoršilo stav pacientů, ale také výrazně zkomplikovalo budoucí boj s touto nemocí.

Hledání alternativ: Evropské státy vstupují do hry

Mezinárodní organizace, včetně OSN a WHO, nyní vyvíjejí maximální úsilí o to, aby nahradily výpadek amerických financí. Evropská unie například oznámila navýšení svých příspěvků do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Stejně tak se hledají možnosti zapojení soukromých společností a farmaceutického sektoru. 

Přesto odborníci varují, že bez okamžité akce může dojít k trvalému poškození pokroku, kterého bylo v boji proti HIV/AIDS dosaženo.

Lekce z krize: Solidarita jako základ

Tato krize odhalila, jak závislé jsou některé země na zahraniční pomoci, a zároveň nám připomněla, jak důležitá je globální solidarita. Když jeden z největších dárců, jakým Spojené státy tradičně bývaly, stáhne své prostředky, důsledky se projeví okamžitě a neúprosně.

Ačkoliv vývoj situace vypadá vážně, tato humanitární krize zároveň poukazuje na potřebu systémových změn. Je třeba hledat dlouhodobější a udržitelnější řešení, která nebudou stát na vratkých základech politických rozhodnutí jedné vlády. Africké země a globální organizace nyní stojí před výzvou nejen zmírnit dopady aktuální krize, ale také vybudovat odolnější systém, který by podobným otřesům dokázal čelit.

Zůstává proto otázkou, zda svět tuto lekci přijme, nebo zda i nadále zůstane zdraví milionů lidí rukojmím politických her. Jedno je však jisté: solidarita není pouze morálním gestem. Je základem, na kterém stojí šance na lepší budoucnost pro všechny.