On-line poradna
Zkouška testů 9. 8. 2018
Uživatel: Jerry, Téma: Testování na HIV, spolehlivost testů a místa kde se testovat
Měl bych dotaz ohledně rychlotestů. Co jsem tady četl, kromě vašich rychlotestů, jiné neuznavate. Mám tedy několik otázek. 1. K dostání jsou v současné době dva druhy, ORAQUICK a HIV 1+2. Pokud jsou k dostání v lékárnách, musí být schváleny pro prodej např. MZCR nebo ? 2. V horizontu 1 týdne jsem provedl zkoušky celkem 5ti testů. 2x ORAQUICK sliny, 1x ORAQUICK krev, 2x HIV 1+2 krev. Poslední rizikový faktor jsem měl víc jak 3 roky zpět- hetero sex. Všechny testy vyhotoveny podle návodu ( před lety Jsem absolvoval zdravotnický kurz červeného kříže v rámci profesionálních řidičů). Všechny testy vykázaly negativní výsledek a správný postup indikoval linkou C. K otázce, je nějaká pravděpodobnost, že by testy v tomto množství a vícero značek reagovali chybně? 3. Uvádíte, že testy má provádět školený pracovník, co si pod tím představit. Je to zdravotní sestra, nebo pouze nějak Vámi proskolena osoba, nebo co musí splňovat. 4. Uvádíte že rychlotest je jen orientační, je to vázané jen na reaktivní výsledky- které se musí konfirmovat, nebo orientačně je myšleno, že testy nejsou spolehlivé i za předpokladu že vykázaly kontrolní linku C. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Odpověděl: MUDr. Ivo Procházka CSc., 10. 8. 2018
Nejvíce jsou prozkoumané rychlotesty Oraquick, které se běžně používají v USA. Tam bylo provedeno porovnání ve spolehlivost výsledků stejného rychlotestu při provedení laikem a odborníkem (tedy zdravotníkem z laboratoře). Rozdíly ve spolehlivosti byly 8% (přes 91% spolehlivosti při provedení laikem a přes 99% při provedení odborníkem). Problém u laiků byl ve správnosti provedení, (pak často chyběl i kontrolní proužek), ale i ve správnosti odečtu. V některých případech pak u laiků výsledek zcela chyběl, test se nepodařilo provést.
Souhlasím, že i laik bude různě zkušený, někdo má třeba zkušenosti s těhotenskými, ovulačními testy apod. Také kombinace různých metod snižuje riziko nesprávného závěru, pokud jsou výsledky shodné. V Africe, kde nejsou dostupné konfirmační testy, místo nich doporučuje WHO potvrdit reaktivitu jiným, laboratorním testem (ne rychlotestem) a v případě souhlasného výsledku považovat konečný výsledek HIV testu za pozitivní (našim virologům z tohoto doporučení vstávají hrůzou vlasy na hlavě). Ale v jejich podmínkách je to lepší než nic.
U nás, tedy v Evropě musí být každý reaktivní HIV test potvrzen konfirmačním testem (a obvykle i jiným laboratorním testem). To platí jak pro rychlotesty, tak pro testy laboratorní.
My sami máme ne moc dobré zkušenosti se slinnými testy, kde byl vyšší výskyt falešně pozitivních výsledků, a to i tehdy, kdy běžné laboratorní krevní testy vyšly spolehlivě negativní.
Zatímco spolehlivost laboratorních testů po určité době od rizika je poměrně jasně známa, tak u rychlotestů to není tak přesné a obecně lze předpokládat, že za spolehlivý negativní výsledek při jejich použití lze považovat až tři měsíce. Proto je tam ten termín orientačně a kryje se i výrobce, kdyby ho někdo chtěl žalovat, jak to že se mu třeba 70. den od nákazy jeho HIV pozitivita ještě neukázala. Také některé rychlotesty spolehlivě nezachytí již léčenou HIV infekci a někdo by tedy mohl chybně dedukovat, že se již vyléčil.
