8. 9. 2026Druhý dech
PRVNÍ TRANSPLANTACE PLIC MEZI LIDMI ŽIJÍCÍMI S HIV OTEVŘELA NOVOU KAPITOLU MEDICÍNY
Čtyři roky potřeboval kyslíkový přístroj. Dnes šestapadesátiletý Bertrand Nelson znovu dýchá sám. Jako první člověk na světě dostal plíce od dárce, který stejně jako on žil s HIV. Při stejné operaci mu lékaři transplantovali také nová játra.
Když se Bertrand Nelson po letech omezeného pohybu nadechne bez pomoci přístroje, není to jen osobní vítězství. Jeho příběh je zároveň připomínkou toho, jak rychle dokáže medicína posouvat hranice, které ještě donedávna vypadaly nepřekonatelně.
Když začal docházet dech
Bertrand žije s HIV od roku 2000. Díky moderní antiretrovirové léčbě měl virus dlouhodobě pod kontrolou a mohl vést běžný život. Ve stejném roce mu lékaři diagnostikovali také sarkoidózu – zánětlivé onemocnění, které postihlo nejprve jeho plíce a později i játra.
Zlom přišel po těžké legionářské nemoci, která jeho zdravotní stav značně zhoršila. Bertrand potřeboval stále více kyslíku a běžné činnosti, které dříve zvládal bez potíží, se měnily v náročný výkon.
Jedna operace, dva nové orgány
Když běžné možnosti léčby přestaly stačit, lékaři z transplantačního centra NYU Langone v New Yorku nabídli Bertrandovi účast ve výzkumném programu, který umožňuje transplantace orgánů mezi lidmi žijícími s HIV. Po pečlivém posouzení podstoupil v březnu 2026 náročný kombinovaný zákrok: dostal obě plíce i játra od zemřelého dárce, který rovněž žil s HIV.
Transplantace ledvin a jater mezi HIV pozitivními dárci a příjemci už ve Spojených státech mají svou historii. U plic se však podobný výkon dosud nepodařil. Právě plíce patří k nejnáročnějším orgánům pro transplantaci a vhodných dárců je dlouhodobě nedostatek.
Naděje pro další pacienty
Úspěch nespočívá jen v samotném chirurgickém výkonu, ale může pomoci rozšířit okruh dárců a zvýšit šanci, že lidé žijící s HIV najdou včas vhodný orgán. Současně zpochybňuje předsudek, že HIV automaticky znamená menší možnosti léčby nebo vyloučení z dárcovství.
Díky účinné terapii dnes mnoho lidí s HIV žije dlouhý a kvalitní život. Přesto zůstávali v některých oblastech medicíny znevýhodněni. Americký zákon HOPE z roku 2013 otevřel cestu k výzkumu transplantací mezi HIV pozitivními lidmi. U plic jsou však tyto zákroky zatím možné pouze v přísně vymezených výzkumných programech.
Zkušenosti týmu NYU Langone nyní ukážou, zda se podobné transplantace mohou v budoucnu stát dostupnější součástí klinické praxe. Každé bezpečné rozšíření dárcovské základny přitom může znamenat více času a někdy doslova nový život pro lidi čekající na vhodný orgán.
Díky účinné terapii dnes mnoho lidí s HIV žije dlouhý a kvalitní život. Přesto zůstávali v některých oblastech medicíny znevýhodněni. Americký zákon HOPE z roku 2013 otevřel cestu k výzkumu transplantací mezi HIV pozitivními lidmi. U plic jsou však tyto zákroky zatím možné pouze v přísně vymezených výzkumných programech.
Zkušenosti týmu NYU Langone nyní ukážou, zda se podobné transplantace mohou v budoucnu stát dostupnější součástí klinické praxe. Každé bezpečné rozšíření dárcovské základny přitom může znamenat více času a někdy doslova nový život pro lidi čekající na vhodný orgán.
Návrat k obyčejným věcem
Bertrand je dnes poprvé po čtyřech letech bez kyslíkového přístroje a postupně nabírá sílu po letech omezeného pohybu. Velkou oporou je mu maminka, která při něm stála po celou dobu. Právě pro ni chce být znovu zdravý a aktivní.
„Chci, aby mě maminka viděla znovu naplno žít,“ říká.
Doufá také, že jeho zkušenost povzbudí další lidi žijící s HIV. Čím více orgánů bude možné bezpečně využít, tím větší bude podle něj šance najít správnou shodu a vrátit pacientům nejen dech, ale i běžný život, který se skládá z docela obyčejných věcí.
Zdroj: https://bit.ly/HIV_Transplantace_Plic